Ročně využíváme přibližně 1,5 až 2krát více přírodních zdrojů, než které je Země schopná za tuto dobu sama obnovit. Model naší spotřeby je tzv. lineární – vezmeme přírodní zdroje, zpracujeme je a vytvoříme z nich požadovaný výrobek. Když doslouží, vyhodíme ho.
Tento přístup má za následek hromadící se množství odpadů, které je z velké části nerecyklovatelné či dokonce nebezpečné a potenciálně zdraví ohrožující. Výsledkem je dlouhodobě neudržitelný systém.
Cirkulární ekonomika si klade za cíl změnit tento lineární ekonomický model na model cirkulární, který bude dlouhodobě udržitelný. K hospodaření se zdroji přistupuje odpovědně a snaží se vytvořit takový produkt, který předejde poslední části modelu, tedy vyhození. Místo toho se zaměřuje na jeho inovativní opětovné použití nebo přeměnu zpět na zdroj, který se dá dále využít.
Říkáte si, to znám, to je přeci recyklace…
Cirkulární ekonomika je více než recyklace
Kouzlo cirkulární ekonomiky nespočívá pouze v recyklaci materiálů, ale především v inovativním přístupu k celému výrobnímu procesu. Produktový design je primárním nositelem změny a výrobky se navrhují tak, aby splnily požadavky cirkulární ekonomiky. Musí být co nejdéle využitelné, lehce opravitelné a když dojdou konce svého využití, musí být i lehce rozložitelné na základní materiály, které se poté dají zpracovat pro další použití. Cílem je minimalizovat energii, která je zapotřebí pro životní cyklus výrobku. V podstatě tedy rušíme desetiletí narůstající složitosti výrobních procesů a složení výrobků a hledáme způsoby, jak výrobní procesy opět co nejvíce zjednodušit.
Inovativní firmy ukazují směr
Inovativní firmy zadávají trend a vyvíjejí nové způsoby výroby, které korespondují s mezinárodními požadavky v oblasti udržitelnosti. Nejen, že zefektivňují využití přírodních zdrojů, ale budují si tak i základnu věrných zákazníků sdílejících a podporujících jejich vizi. Největšími hybateli změny jsou v současné době velké společnosti, které pilotují projekty založené na pronájmu, výkonnosti produktů, repasovaní a prodloužení životnosti produktů. Právě jejich úsilí má největší potenciál nastartovat nejrychlejší přeměnu ekonomického modelu, a to díky jejich velkému dosahu v dodavatelských řetězcích. Dodavatelé těchto velkých společností se musí přizpůsobit jejich novým požadavkům.
Je zapotřebí nových pracovních schopností...
Přechod k cirkulární ekonomice není jednoduchý a vyžaduje systémové změny, které stojí na nových pracovních schopnostech nejen v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika), ale i v kreativnějších oborech jako je reklama nebo design. Na vyšších úrovních se uplatní především systémové myšlení a umění modelace pro navržení správných výrobních procesů. Je třeba, aby došlo ke změně ve vnímání produkčního řetězce již na samém počátku. Na praktičtější úrovni se uplatní například vzdělávací spolupráce s univerzitami a středními školami.
... a změna způsobu spotřeby
Nový přístup k výrobě vyvolá i nový přístup ke spotřebě. Již nyní se objevují nové způsoby využívání jak produktů, tak služeb. Vznikají systémy pronájmu a sdílení. Model spotřeby se mění z potřeby „vlastnit“ na potřebu „mít přístup“ nebo „moci použít“. Zákazníkům mohou odpadnout starosti s údržbou i následným naložením s vysloužilým produktem. Navíc si především mladá generace uvědomuje, že je ekonomicky i ekologicky výhodnější právě systém sdílení než vlastnění. Tzv. product-as-service (produkt jako služba) již nyní pilotují firmy jako Philips, Kingfisher Group nebo Mud Jeans, které mění pohled na zákazníka jako na uživatele spíše než jako na spotřebitele. Multifunkční využití udržitelných budov, pronájem aut, flexibilní formy práce a efektivní infrastruktura mohou být výsledkem nového systému. Společnosti by tímto způsobem zůstaly vlastníky daného produktu a byly by odpovědny za jeho údržbu, opravy i za opětovné zpracování.
Snížení celkové spotřeby – negativní vliv na HDP?
Předpokládá se zvýšení celkové orientace na využití služeb spíše než výrobků. Ve vyspělém systému cirkulární ekonomiky by takto nastavený systém mohl vést ke snížení celkové spotřeby obyvatelstva. Otázkou zůstává, co by lidé udělali s ušetřenými penězi. Některé studie se přiklánějí k předpokladu, že lidé tyto peníze pravděpodobněji ušetří, další se domnívají, že je utratí za další služby. Menší spotřeba produktů by mohla vést ke snížení HDP. Na druhou stranu, zvýšený přístup k produktům způsobený cirkulární ekonomikou by pravděpodobně vedl ke zvýšenému sociálnímu i environmentálnímu benefitu. Měření hospodářského růstu pouze ve formě HDP je tak pro cirkulární ekonomiku nevhodné.
Cirkulární ekonomika jako model udržitelnosti 2.0
Základní přístup firem k udržitelnosti byl a stále je měření svých negativních dopadů na okolí. Cirkulární ekonomika posouvá udržitelné chování od měření negativních dopadů na maximalizaci pozitivních dopadů. Firmy se budou zaměřovat na způsoby, jak pozitivně posílit svůj vliv na okolí, místo pouhého zabraňování negativních dopadů (které ale stále zůstává významným faktorem společensky odpovědného chování). Vytváří se tak pokročilý model udržitelného chování firem, který dává pravý smysl strategii firemní odpovědnosti.